Objednatel, stejně jako zhotovitel má v rámci stavební zakázky hlavní cíl – včas realizovat dílo. Bohužel tomuto cíli realita často neodpovídá a nastávají nejrůznější konflikty. V tomto článku se proto blíže podíváme na běžné konflikty mezi smluvními stranami a ukážeme, jak je lze řešit. Představíme také nástroje, kterými je možné do budoucna vzniku konfliktů zabránit nebo alespoň redukovat jejich frekvenci.

Konflikty během stavební zakázky neexistují jen mezi smluvními stranami, tedy objednatelem a zhotovitelem. Jsou i další účastníci, kteří do procesu výstavby mohou takzvaně „hodit vidle“. Konflikty mohou vznikat na základě podnětů třetích stran, jako jsou subdodavatelé, archeologové, vedení dotčených obcí, policie, ochrana zdraví při práci, hydrologové, biologický dozor, organizace ochraňující přírodu a další. Většina konfliktů se točí okolo financí. Do toho spadá i čas, protože čas jsou peníze a za zpoždění projektu se platí tučné smluvní pokuty.

Pojďme se nejdříve podívat na to, jak problémy nastávají v průběhu životního cyklu stavebního projektu. První kořeny konfliktů mohou vyrůstat z nejasné komunikace mezi zadavatelem a projektantem.

Jaké konflikty vznikají při zadávání zakázky?

Česká praxe se nejčastěji setkává se zadáním stavební zakázky způsobem design-bid-build, kdy zadavatel vybere nejdříve zpracovatele projektové dokumentace (dále jen PD) a následně probíhá výběrové řízení na samotného zhotovitele díla. Při tomto způsobu zadání zakázky vyvstávají problémy v souvislosti s tím, že od chvíle průzkumů, na jejichž základě dochází k přípravě PD, uplyne do zahájení realizace díla mnohdy velmi dlouhá doba a podmínky se tak často změní. Rozdíly pak musí zhotovitel složitě dokladovat a administrovat. Časově složitější odchylky pak mají vliv na dobu realizace díla. Prodloužení doby realizace díla s sebou nese mnoho náročných procesů, které mohou zapříčinit vznik konfliktu. Zhotovitel musí včas a řádně oznámit, že nastalá skutečnost bude mít vliv na dobu realizace díla, a následně musí vyčíslit a prokázat tento vliv. Odpovědná osoba dále musí posoudit, zda je prodloužení opodstatněné a prokázané v celé výši. Když je vše v pořádku, dojde k uznání prodloužení a k adekvátnímu navýšení ceny díla.

Dalším využívaným způsobem zadávání zakázek je zadání kritérií, na jejichž základě zhotovitel vypracuje PD a vypracuje dílo. Soutěžení zakázky tak probíhá ještě před zpracováním projektové dokumentace. Tento způsob je označován design-build. Protože zhotovitel sám vytváří PD, jsou kladeny vysoké nároky na kvalitu zpracování zadání zakázky formou kritérií. Může dojít k tomu, že výsledné dílo bude odlišné od představ investora.

Když rozhoduje nabídková cena

Další potenciální problémy plynou ze samotného tendru veřejné zakázky. Účastníci musí splnit základní kritéria, vítěz se potom nejčastěji vyhodnocuje podle výše nabídkové ceny. Občas se do vyhodnocení zahrnuje kritérium délky záruční doby. Zhotovitel, který vyhraje například s částkou ve výši 70 % z investorského rozpočtu (který je odborným odhadem reálné ceny díla), nemá velkou šanci na takové zakázce vykázat zisk. Aby taková zakázka zhotovitele neposlala do likvidace, je často nucen bojovat doslova o každou korunu. Mnohdy se tak uchýlí k hraničním postupům, které mohou vést k vypjatým jednáním smluvních stran. Tomu však mohou zamezit nové způsoby zadávání veřejných zakázek, které se již začínají používat i v České republice a které zohledňují celkovou ekonomickou výhodnost nabídky.

Ekonomická výhodnost nabídky tak neodráží pouze realizační náklady, ale zohlední také kvalitu projektového manažera, souhrnné náklady celého životního cyklu díla (tj. včetně nákladů na údržbu, provoz i likvidaci stavby po skončení životnosti), kvalitu provedení a další faktory. Tendry s více kritérii, než je pouze cena, nemusí nutně zvyšovat celkovou cenu zakázky, mohou naopak předejít prodloužení realizace stavby a neočekávanému zvyšování nákladů. Důležité je, aby projektový manažer byl zainteresovaný na zakázce již od chvíle, kdy se zpracovává nabídka, a měl tak komplexní přehled.

Jaké konflikty doprovázejí realizaci díla?

Zřejmě nejvíce situací zakládajících možné konflikty však vyvstává při realizaci díla. Existuje velké množství potenciálních podnětů. Nejčastěji se jedná o různé nepředvídané události či skutečnosti, zásahy třetích stran nebo takzvané force majeure (vyšší moci). Takové změny se řeší buď jako variace, pokud dochází ke změně stavby oproti zadávací dokumentaci stavby, nebo claimem (nárokem) jedné ze smluvních stran, kterým jedna smluvní strana oproti druhé vznáší nárok, nejčastěji na prodloužení doby realizace díla či na dodatečnou platbu. Při vznesení či administraci variace či claimu však mohou vznikat neshody o podstatě, oprávněnosti nebo objemu (finančního nebo časového). Zájmem obou stran je vyřešit variaci či claim co nejdříve, avšak není zcela neobvyklé, že se složitější záležitosti řeší roky, zvláště dokládání a uznání nárokované dodatečné platby.

Vznikne-li nějaká překážka při realizaci díla, například taková, že bude po dobu dvou měsíců probíhat archeologický průzkum v hlavní trase dálnice, oznámí zhotovitel claim na prodloužení doby pro dokončení díla a s tím související claim na dodatečnou platbu. Následně zhotovitel musí prokázat časový a finanční dopad události. Následuje externí posouzení, tedy analýza předloženého rozdílového harmonogramu a podrobného finančního nároku. Na základě analýzy dochází k uzavření dohody mezi smluvními stranami, ve které je typicky stanovena nová doba pro dokončení díla a maximální částka, kterou může zhotovitel při řádném doložení obdržet jako dodatečnou platbu. Jedná se o veřejné finance, proto nelze finanční nárok uznat bez řádného doložení. 

Zhotovitel nejčastěji dokládá dodatečné náklady podle metodiky SFDI pro ověřování a kvantifikaci finančních nároků uplatněných ze smluvních závazkových vztahů. Tato metodika stanovuje dvě varianty dokládání nároku, z nichž je přednostně využíváno doložení prostým dokladem. Dokládání prostým dokladem je velice složité, jelikož zhotovitel musí doložit všechny vícenáklady spojené s předmětným nárokem. Takové doložení se provádí předložením smlouvy a dodatků, faktury, dokladu o uhrazení fakturované částky a případných doplňujících dokumentů. Málokdy dojde k řádnému doložení celé nárokované částky, dochází tak většinou k vyplacení určité části nároku. Není-li nárok vypořádán ke spokojenosti obou smluvních stran, může dojít k žalobě a následnému soudnímu procesu.

Jak omezit konflikty na stavbě?

V české stavební praxi jsou využívány různé nástroje, které mají omezit konflikty. Jsou jimi například smluvní standardy FIDIC a metodiky SFDI. Dochází také k postupné implementaci procesů a nástrojů BIM, které přinesou zlepšení spolupráce všech účastníků výstavbového projektu v celém životním cyklu stavby. Výsledkem bude zefektivnění celého stavebního odvětví.

FIDIC

Veřejné stavební zakázky jsou zpravidla zasmluvněny na základě smluvních vzorů FIDIC, které jsou uznávaným mezinárodním smluvním standardem. Smlouvy FIDIC přináší rovnoměrné rozdělení rizik mezi smluvní strany a nástroje pro řešení většiny možných situací, které mohou nastat. Je zavedena funkce správce stavby, případně pověřené osoby objednatele (pro stavby menšího rozsahu), která je sice zaměstnancem objednatele, ale měla by nestranně rozhodovat případné spory. Je tak minimalizována potřeba řešení sporů před soudem. Pokud dojde k případnému řešení sporu před soudem, je celý proces výrazně časově i finančně náročnější.

Když vykopu mamuta, o krok dále očekávám ohniště z doby bronzové

Povinností stavebníka již ve fázi přípravy stavby je ohlásit záměr provádět stavební činnost Archeologickému ústavu Akademie věd České republiky, který je oprávněn provádět archeologické výzkumy. Archeologický ústav či oprávněné organizace s odbornou kvalifikací schválené ministrem kultury jsou povinny před zahájením archeologických výzkumů uzavřít dohodu s vlastníkem nemovitosti, na které se budou provádět výkopové práce. Stavebník musí umožnit provedení záchranného archeologického výzkumu a uhradit vzniklé náklady (mimo výjimky).

Dle podkladů archeologů a předběžných geofyzikálních průzkumů lze vymezit úseky, které budou pravděpodobně archeologicky pozitivní. V takovém případě je prováděna v rámci terénního záchranného archeologického výzkumu skrývka ornice a podorničí hladkou bagrovou lžící tak, aby se neporušily očekávané archeologické situace a pozůstatky činnosti člověka. Po objevení nálezu navazuje ruční odkrývání, ošetřování, evidence a transport nálezů do depozitáře. I stavební zákon ukládá stavebníkovi povinnost oznámit jakýkoliv cenný nález a přerušit práce v daném místě. Přitom v případě hojného výskytu archeologických situací nejsou neobvyklá zdržení v řádech měsíců. Záchranná opatření vnášejí změnu do harmonogramu a postupu stavebních prací na jednotlivých úsecích, a proto bývá nutné upravit postup výstavby i s ohledem na technologickou zimní pauzu.

Ani poctivá příprava někdy nestačí

V průběhu realizace výstavbových projektů vstupuje do hry spousta rizikových faktorů, více či méně předvídatelných. U objemných projektů, zejména u dopravních staveb a tunelů, je snaha důsledným průzkumem a přípravou dokumentace tyto rizikové faktory odhalit. I tak čas od času nějaký projekt „slízne“ dopad takového rizika, které i přes nejdůslednější přípravu vyjde najevo až ve chvíli, kdy se opravdu „kopne“ do země.

Ale nezoufejme. Děje se to všem a všude. Při výstavbě nové linky metra v Londýně objevili archeologové masová pohřebiště s lidskými ostatky z doby morové epidemie. Doufejme, že podobný osud nepotká výstavbu nové linky D pražského metra, a přejeme všem účastníkům ve výstavbových projektech mnoho předvídatelného. A pokud by vás na stavbě přece jen zaskočily nenadálé problémy, neváhejte se obrátit na naše experty z Contract Managementu Česko, kteří vám pomohou úspěšně dokončit váš projekt.

Stavební řemeslo je krásná věc. Vždyť kdo si může říct, že se přímo podílel na činnosti, díky níž vzniklo dílo všem prospěšné po celá desetiletí. Je jistě hezký pocit říct svým dětem nebo i jen v duchu sám sobě: „Tohle jsem stavěl.” A je úplně jedno, zda to bylo na pozici dělníka, stavbyvedoucího, manažera stavební firmy, zástupce investora nebo právníka. Úspěšná stavba je zásluhou všech zúčastněných a jedna profese bez druhé by dílo postavit nedokázala. Každá ze zúčastněných stran na stavbě musí řešit své specifické problémy a rizika. Pojďme se společně podívat na rizika, překážky, ale i prosté nepříjemnosti na straně zhotovitele.

Smyslem následujícího pojednání není obhajoba firem a pracovníků provádějících dopravní stavby, ale přiblížení reality výstavby a s tím souvisejících komplikací, omezení a rizik nezainteresované veřejnosti.

Klimatické vlivy

Stavby dopravní infrastruktury probíhají vždy pod otevřeným nebem, což někdo může považovat za výhodu (zejména lidé pracující celé dny v kanceláři), ve skutečnosti to však s sebou přináší mnoho komplikací. Pro většinu technologických postupů spojených s výstavbou je počasí limitujícím faktorem a klimatická omezení pro jejich provádění určují přímo normy a předpisy, případně montážní postupy výrobců stavebních hmot. Některé činnosti nelze provádět za deště, většinu nelze realizovat v mrazu, jiné naopak za příliš vysokých teplot a podobně.

Rozmary počasí přináší rovněž velkou zátěž pro pracovníky pohybující se na stavbě, kteří jsou vystaveni působení povětrnostních vlivů po celou pracovní dobu. Představme si například práci finišerové čety provádějící pokládku asfaltových směsí. Je vrchol léta, teploty vzduchu vysoko převyšují 30 °C a skupina dělníků někdy i 12 hodin denně provádí fyzicky náročnou práci v okolí finišeru pokládajícího směs o teplotě kolem 160 °C. Pracovníci jsou tak vystaveni obrovskému riziku dehydratace a dalších komplikací, jejichž důsledkem může být ztráta koncentrace a rovnováhy. To vše v těsné blízkosti žhavé asfaltové směsi. To je skutečně vražedná kombinace.

Déšť? Sníh? Stavbyvedoucí musí rychle reagovat

Počasí se zároveň může měnit velmi rychle, přijde bouřka a déšť a práce je nutné zastavit. Přitom už je na cestě několik plně naložených nákladních aut s asfaltovou směsí, která se bude muset zlikvidovat. To znamená tlak na vedoucí pracovníky, kteří musí okamžitě reagovat na změnu počasí, změnit časový plán pro navazující práce, řešit přerozdělení pracovníků či prodloužení uzavírek. To vše ve spojení s možnými finančními ztrátami.

Vzhledem k průběhu několika posledních zimních období, která jsou mírnější, než jsme byli zvyklí, mnoho lidí nerozumí, proč se přes zimu nestaví. Je přece teplo, žádný sníh, tak kde je problém? Bohužel předpovědět počasí na delší období je stále nad lidské schopnosti a stavební firma si jednoduše nemůže dovolit zmobilizovat pracovníky, stroje a veškeré potřeby stavby s tím, že za týden může přijít pravá zima a vše bude nutné opět zabezpečit, uzavřít a stavbu opustit. Takové přesuny a přípravy jsou jednoduše neefektivní a neekonomické.

Ochrana životního prostředí

Ochrana životního prostředí je dlouhodobě velmi diskutované téma a problematika je velmi často zmiňována zejména v souvislosti s přípravou stěžejních dopravních projektů. Bohužel některými lidmi a organizacemi je ochrana životního prostředí až neúměrně nadřazována nad ochranu zdraví a bezpečnost lidí, řidičů. Přírodu máme jen jednu a je potřeba ji chránit, jen je potřeba dělat to rozumně s hledáním kompromisních řešení. To je ale trochu jiné téma.

Během realizace je zhotovitel rovněž omezen řadou nařízení, vyhlášek a zákonů spojených s ochranou životního prostředí. Dodavatelé se tato omezení naučili akceptovat, dodržovat a nevnímají je už jako zásadní omezení pro svou činnost. Ochrana životního prostředí se stala běžnou součástí všech činností. I z pohledu jednotlivce je brána jako důležité téma.

Bezpečnostní rizika

Všechny stavby jsou prováděny za pomoci těžké techniky, která se mnohdy koncentruje na malém prostoru. Časté jsou i práce ve výškách, za použití všech typů ručního nářadí, pracuje se s chemikáliemi, v hluku, prachu atd. Některé stavby probíhají tzv. na zeleném nebo za vyloučeného provozu, často se však setkáváme s opravami a rekonstrukcemi probíhajícími za provozu. Vždy, když jedete po rekonstruovaném úseku dálnice D1, určitě si říkáte: „Tak tady bych pracovat nechtěl.”

Riziko přímého ohrožení pracovníků je obrovské, stačí mikrospánek řidiče kamionu a neštěstí je na světě. Rizik přímo ohrožujících zdraví pracovníků je na stavbě nespočet. I když má většina velkých firem propracovaný systém bezpečnosti a ochrany zdraví svých pracovníků, nehodám se zcela vyhnout nedá a dochází k nim. Bohužel.

Komunikace – mezilidské vztahy

Nejdůležitějším faktorem pro úspěšnou spolupráci, ať už jde o jakýkoliv obor, jsou mezilidské vztahy. Každému se jistě lépe pracuje v dobrém kolektivu spolupracovníků, neméně důležité jsou však i vztahy obou smluvních stran a jejich zástupců.

Výstavbové projekty mohou trvat i několik let, a pokud se hned na začátku nastaví nepřátelská atmosféra mezi zhotovitelem a investorem, je to vždy ku neprospěchu všech. Přestože mají zhotovitel i investor často jiný pohled na daný problém, vše je potřeba řešit s profesionálním přístupem všech zúčastněných a bez zbytečných osobních útoků a házení klacků pod nohy. Všichni přece směřují za stejným cílem, kvalitně postaveným dílem s přiměřenými náklady.

Lidské zdroje

Problematika zajištění pracovní síly je v současné době otázkou prakticky ve všech výrobních odvětvích, stavebnictví nevyjímaje. Ekonomická situace byla v posledních letech příznivá, což se projevilo ekonomickým růstem spojeným s vyšší poptávkou po zboží a tím i po pracovní síle. Zde se rovněž projevuje řada nevýhod spojených s prací venku, ve stresu a s tím spojenými riziky. Pro mnoho lidí je lepší volbou práce v průmyslovém odvětví, v uzavřených halách, kde není v létě horko a v zimě chlad. I proto začíná být stavební odvětví čím dál více závislé na zahraničních pracovnících, což s sebou samozřejmě nese jasná rizika a nevýhody (odbornost, jazyková bariéra atd.).

Nekontinuita objemu veřejných zakázek v průběhu času

Dopravní stavitelství je plně závislé na veřejných zakázkách. Investice soukromého sektoru v tomto odvětví je v celkovém objemu zakázek marginální. V minulosti bohužel docházelo k nerovnoměrnému investování státu do dopravních staveb, a to jak v horizontu stavební sezóny (obrovský objem prací v závěru roku v souvislosti s čerpáním a prostavěností dotací z EU), tak i v horizontu let (např. vlivem globální krize, kdy došlo k onomu nešťastnému zastavení a zakonzervování již realizovaných staveb i k pozastavení přípravy, což mělo za následek útlum stavebních zakázek i v následujících letech).

Toto je pro dodavatelské firmy samozřejmě velmi rizikové z hlediska krátkodobého i dlouhodobého plánování ekonomického fungování, z hlediska zajištění lidských zdrojů, techniky, nákupů a podobně.

Stavbu nelze urychlit

Stavební firmy, zejména ty zaměřené na dopravní stavitelství, nejsou bohužel českou laickou veřejností vnímány zrovna pozitivně. A je nutno si přiznat, že v mnoha případech je tento negativní postoj oprávněný. Někteří dodavatelé nedisponují relevantními odborníky, mají zastaralou techniku a často šetří peníze na úkor kvality díla. Občas se bohužel dílo nepodaří zcela bezchybně a veřejnost to náležitě „ocení“.

Je však potřeba si uvědomit, že realizace stavby je velmi složitý proces, do kterého zasahuje mnoho vnějších vlivů. Jednotlivé činnosti mají dané časové návaznosti a velkou část z nich nelze urychlit např. nasazením více pracovníků nebo techniky. A pokud ano, bylo by to na úkor bezpečnosti pracovníků.

Velká část veřejnosti se domnívá, že všemu rozumí. Potom se setkáváme s negativním hodnocením českých staveb a jejich dodavatelů, porovnáváním cen dopravních staveb se zahraničím a podobně. V naprosté většině případů tato srovnání nejsou podložena relevantními údaji. Bohužel tato nepodložená tvrzení mnohdy ve svých reportážích podporují i neodborná senzacechtivá média.

Neházejme tedy všechny do jednoho pytle a místo kritického hodnocení a komentářů se zkusme více zamyslet, jaká rizika, překážky a omezení (byť i malou) stavbu provází. Odborníci na contract management vám pomohou dodržet smluvní termíny a vypořádat se s nenadálými změnami.

Správce stavby je v rámci stavby subjektem, který je najímán investorem pro koordinaci stavebního projektu, zejména pro předcházení a eliminaci sporů a pro zajištění jeho hladkého průběhu od počátku až po dokončení. Je dozorem kvality, rychlosti a souladu realizace se smlouvou o dílo.

Práva a povinnosti správce stavby

Co je tedy úkolem správce stavby? V první řadě řídí celou realizaci díla, a to pomocí závazných pokynů. Těmi reaguje například na neočekávané okolnosti, které se na stavbě objeví. Tyto situace se snaží co nejdříve vyřešit a zamezit jejich negativnímu vlivu a vzniku dodatečných nákladů nebo prodloužení doby realizace díla. Klasickým případem jsou změny (v terminologii smluvních podmínek FIDIC Variace) způsobené odlišnou skladbou podloží oproti předpokladům v zadávací dokumentaci. V takovém případě si správce stavby od zhotovitele vyžádá relevantní podrobnosti jako časový dopad dané okolnosti a technické možnosti jejího řešení, a následně rozhodne, jak se ve věci bude postupovat.

Dalším úkolem správce stavby je řešit případné spory mezi smluvními stranami, tedy objednatelem a zhotovitelem, a snažit se je vést ke vzájemné dohodě. Pokud strany k takové dohodě nedospějí, správce stavby má pravomoc záležitost tzv. určit, a to spravedlivě k oběma stranám, na základě uzavřené smlouvy a s ohledem na veškeré relevantní okolnosti.

Dále správce stavby například potvrzuje průběžné platby v průběhu realizace díla nebo vydává potvrzení o převzetí díla či jeho části.

Důležité je, že správce stavby nemá pravomoc jakkoliv měnit uzavřenou smlouvu o dílo ani vzájemná práva a povinnosti smluvních stran.

Co musí správce stavby splňovat?

Je nutné zmínit, že správce stavby svými rozhodnutími nepřebírá odpovědnost za chyby, opomenutí, nesrovnalosti a nesoulady způsobené zhotovitelem nebo objednatelem. Správce stavby ale musí mít velmi dobrou znalost smlouvy o dílo a smluvních procedur. Mělo by se tedy jednat o osobu zkušenou mající potřebné dovednosti pro řízení personální i projektové.  Ve vztahu k výše uvedeným pravomocem by měl být správce stavby nestranný a spravedlivý.

Tým správce stavby

Pod pojmem správce stavby se běžně člověku vybaví jedna osoba, ve skutečnosti se však jedná o rozsáhlý tým zkušených lidí, kteří se v rámci projektu pohybují na všech úrovních.

Správce stavby má z podstaty své funkce velké množství povinností a pravomocí na to, aby tuto funkci zastávala pouze jedna osoba. Z toho důvodu přenáší části svých povinností na tzv. asistenty správce stavby, které má právo jmenovat a taktéž kdykoliv odvolat. Tím se vytvoří zmíněný tým odborníků, kteří dohromady zastávají jednu funkci, mezi kterými musí vládnout důvěra a kteří v rámci projektu táhnou za jeden provaz.

Správce stavby sice není schopen svými silami dílo postavit, ale i přesto je klíčovým prvkem pro jeho úspěšné dokončení. Je sice jmenovaný a placený investorem, musí si však zachovat neutralitu a nesmí v žádném případě ohrozit průběh realizace stavebního díla. Z praxe se dá jeho pozice přiřadit například k rozhodčímu sportovního utkání.